GAPS

Nutriční program pro některé moderní nemoci

Moje léčení

25-05-2016

Tak se zase pustím do shrnutí toho, co se stalo od 09-03-2013, tedy od poslední aktualizace.

Ukončení GAPS a zdravotní zlepšení
Už rozhodně nejsem na GAPS. Ještě minulý rok na jaře jsem špatně trávil ovoce a na nekvašenou rýži a pohanku jsem ještě trochu reagoval. Třeba na konzumaci několika banánů jsem regoval opravdu zvláštně – celou noc jsem nespal. To všechno už je minulost. Ovoce i rýži trávím bez problémů. Následující část tohoto blogu tak již nebude o GAPS, ale zatím nevím, kde jinde bych sdílel zážitky z mého léčení, a tak vše budu zatím psát na tento web.

Moje zdraví je opět o něco lepší. Všechny symptom pomalu mizí. Ještě minulý rok v zimě jsem přes sebe musel hodit tři vrstvy – peřinu, spacák a vlněnou deku. Letos na konci zimi už to byly jen vrstvy dvě a někdy dokonce přes sebe hodím i jen peřinu: je zřetelné, že moje tělo postupně produkuje více energie. Ustupuje i moje denní zimomřivost, únava a podrážděnost. Stále se však raději straním setkání s jinými lidmi. Pokud s někým ale musím komunikovat, tak cítím, že dokážu působit čím dál tím více jako normální člověk.

Jeden zdravotní přinos mě ale překvapil. Když jsem před pěti roky začínal pracovat s postupnou změnou stravy, míval jsem každou zimu chřipku, která začínal horečkou 39+ a z které jsem se pak dával dohromady 4 a více týdnů. Každou další zimu pak byla moje horečka slabší a rekonvalescence kratší. A tuto zimu 2015/2016 už jsem žádnou chřipku neměl. Prostě nic. Tak jsem to snad publikováním téhle noviny nezakřikl.

Dalším přínosem pak je, že opravdu velmi lehce přibývám na váze. V září jsem měl ještě 60 kg a na konci března to bylo 78,6! Ne že bych měl v minulosti problémy s hubeností: vždy když jsem chtěl, tak jsem ztloustl; ale lekhost, s jakou jsem přibral, mě opravdu překvapila. Je vidět, že moje střeva jsou v daleko lepším stavu a můj organismus je tak schopný daleko lépe využít přijímané živiny.

Další strategie
Mnoho lidí se vyléčí ze svých nemocí – včetně těch, keré jsou podobné té mojí – pomocí edné strategie: pomocí vitariánství, vodního půstu, štávového půstu, GAPS, SCD, paleo diety atd. I já jsem si myslel, že mi bude stačit GAPS k tomu, abych se dal dohromady. Když jsem ale začal minulý rok na jaře trávit i nekvašenou rýži a stále jsem nebyl fit, uvědomil jsem si, že budu muset použít některé další strategie.

Vitariánství a kalorická restrikce
Nejvíce mě zaujalo vitariánství a kalorická restrikce. Snažím se proto jíst co nejvíce vitariánská jídla, hlavně ovoce: přes zimu jsem jedl hlavně jablka. Důležité je ale do ničeho se netlačit, a tak pokud mám chuť jíst jen vařená jídla, jím jen vařená jídla. V zimě se mi ještě občas stalo, že jsem si musel třikrát za den uvařit. S příchodem jara se ale moje stravování začalo opět rychle měnit, jako obvykle. Letos na jaře tak jím jen jedno nebo dvě vařená jídla. Odpoledne sním jen nějaké ovoce. V květnu se mi ale stalo, že moje tělo si jeden řeklo čistě o vitariánskou stravu: za celý den jsem snědl jen několik banánu, jablek a namixoval jsem si zelené smoothie z jablek a čerstvě natrhané bršlice.

I množství potravy, kterou konzumuji, je postupně menší. Když jsem na v záři 2011 začal pracovat se stravou, musel jsem v průběhu dne každé dvě hodiny jíst: ráno jsem si udělal kopec ovesné kaše, vyrazil jsem do města a po hodině a půl od snídaně se mi udělalo mdlo. Musel jsem jít, koupit si dva velké koláče a najíst se. Tohle neustálé dokrmování už je minulost: pokud se nasnídám třeba už pět ráno, to se mi občas stane, že dopoledně sním jen dvě nebo tři jablka a bez vařeného jídla vydržím do oběda. A odpoledne opět sním jen nějaké ovoce. Je mnoho studií, které prokazují, že kalorická restrikce má blahodárný vliv na zdraví a dlouhověkost, proto mám i z této změny radost.

Půsty
Můj další zájem je držení půstů. Přede dvěma roky na jaře jsem držel několik jednodeních půstů. Teoreticky měl být každý další půst jednodušší, snazší, s postupně stále menšími příznaky detoxikace. Ale nebyl!: každý další půst byl stejně nepříjemný jako ten předešlý. Asi po desátem půstu mi došlo, že ty nepříjemné stavy, které na půstu zažívám, nejsou příznaky detoxu; uvědomil jsem si, že mi prostě moje tělo říká, že mu tyto jednoduché krátké půsty nevyhovují. Jinými slovy, nepříjemné stavy v průběhu půsty nebyly projevem léčivé krize a moje tělo mi pouze říkalo, že tudy cesta nevede.

Letos je již situace s půsty zcela jiná. Už se mi stalo, že jsem jeden snědl odpoledne jen pár jablek a hlad jsem neměl až do následujícího poledne. To bylo cca 21 hodin bez jídla! Pro zdravého člověka je taková praxe možná samozřejmost, ale pro mě je to výdobytek. Důležité bylo, že tento krátký půst proběhl bez nějakých intezivních nepříjemných pocitů. Bolela mě sice hlava více než obvykle a byla měl jsem chvíli i trochu zimnici – cítil jsem zimu, která přicházela zevnitř – nebylo to ale nic nepřekonatelného, protože chuť jíst jsem opravdu neměl a někde vevnitř jsem se cítil dobře a věděl jsem, že se tentokrát se jedná o léčivou krizi a nikoli o signály těla, kterými mi moje tělo dává najevo, že dělám něco špatně.